Březen 2018

Back on track diet

28. března 2018 v 18:46 Deník
Tak jo, jdu do toho s vámi :) vím o Alici a Kaře, které tím teď prochází :) zkusím to od zítra. Líbí se mi, že v dietě neni třeba jen 400kcal, ale stále kolem 800 a to mi vyhovuje, protože dřív jsem takhle jedla normálně a chci to znovu :)


Bude pro mě těžké najít co nejméně kalorická jídla a nějak ty jídelníčky sestavit. Já to prostě neumím :D a o to je to lepší, že se to naučím :)

27.3.

27. března 2018 v 19:54 Deník
s: x
s: těstovinový salát
o: x
s: tmavý rohlík, karamelový Lipánek
v: půlka tmavého rohlíku se 100g celerového salátu, jogurt grapefruit light
kcal: 700

Nemůžu tomu uvěřit, že jsem to dnes takhle zvládla a přitom si přijdu sytá. :)

Problém

26. března 2018 v 14:25 Deník
Vůbec se tu tím nechci chlubit, ale chci se s vámi podělit o tom, jak to momentálně vedu, aby jste věděli, jaký mám problém, o kterém tu často píšu a třeba až se zlepším, tak budeme vidět, že je to u mě velký pokrok :) Tím problémem je samozřejmě to PŘEJÍDÁNÍ. Je to snad přes rok co tím trpím a jsem vděčná, že jsem nepřibrala ani kilo kvůli tomu. Nevím jakým zázrakem.
Dnes jedu do školy až večer, plánovala jsem si jak se budu tedy přes den učit a místo toho tu ležím a nejsem schopná nic dělat, protože je mi fakt špatně, hodně těžko a jen čekám až se to všechno stráví...ráno jsem nejedla nic a od 12 jsem sežrala: 3 langoše, velikonoční perník (takovej ten větší co se teď prodávají ve tvaru zajíčku atd :D), kinder bueno. Takže zase celý den v pr...jen kvůli tomu, že nejsem schopná se normálně najíst, ale musím se utlumit přežerem. Jen bych spala, jsem z toho úplně unavená a tělo teď trpí. Jenže další problém je, že když bych se najedla normálně, tak se také nedokážu soustředit na učení, jelikož bych pořád myslela na jídlo a cítila se neuspokojená. Křičící co mám dělat?! jak se toho zbavit...nedokážu jíst míň, nedokážu si to odepřít. Ty dny jsou úplně stejné, jen čekám na příležitost, kdy se v klidu přejím a sním na co přijdu. To mě za ten den jediné udělá šťastnou. Nebo jen když vaří mamka a tím mi naruší můj plán, tak si řeknu: už je to stejně zkažený tak je to jedno...kdybych si mohla opravdu jíst co si naplánuju a nic by mi to nekazilo tak to nejspíš zvládnu. Někdy rodiče toho tolik nakoupí a já to musím ujíst, protože nechci aby se to zkazilo a vyhodilo. Nebo si přijdu nenajezená, když se najím normálně.
Myslím že Hanka včera psala, že nechodí na wc každý den, to přesně znám z těch dob, kdy jsem jedla málo a to bylo super :D ale teeď? Jdu třeba 4x denně. -_- jak nějakej chlap :D :( a pak když jsem o víkendu u přítele tak mě bolí břicho, nejsem schopná si před ním dojít a prostě když jiné dny chodím tak často a pak to v sobě držím to je hrůza.

25.3. - psycho deník

25. března 2018 v 19:19 Deník
Dnešní jídelák psát nebudu, neděle si dávám jako cheat day, ikdyž já mám cheat day skoro každý den s mým přejídáním -_- :D
Včerejší jídelák:
s: x
s: x
o: gulášová polévka
s: kousek biskup. chlebíčku
v: 3 jarní závitky se sladkokys. omáčkou

Nevím proč, ale teď večer jsem zase nějaká agresivní a hnusná na rodiče :( Cítím, že jsem na tom psychicky asi fakt hůř a hůř. Celý týden jsem kvůli tomu slabému zánětu močáku zjišťovala, zda nemůže ovlinit antikoncepci nebo ty urologické čaje, urinal akut atd..no a když už jsem vše našla, že je to v pořádku, tak jsem se včera celý večer bála, jestli jsem opravdu ten prášek večer zapila -_- nejvíc mě štvě to střídání nálad. Jednou jsem agresivní, pak všeho lituju, pak si všeho strašně vážím, pak mě nic nebaví nic nemá smysl a najednou je vše tak krásné... Nevnímám teď život jako dřív. Třeba ten příchod jara, změna času, sluníčko...dřív jsem vše tolik...nehrotila, tolik jsem nemyslela, teď myslím hrozně moc a užírá mě to. Hlavně přemýšlím většinu dne nad zbytečnostma. Čtu knihu o psychice a je tam, že mysl si máme představit jako zahradu, já si svou představuji plnou plevelu a neudržovanou, kdežto člověk, který je klidný a zbytečně nepřemýšlí nad kravinama má tu zahradu krásně rozkvetlou, udržovanou.


22.3.

22. března 2018 v 18:57 Deník
Ahojky, tak konečně se vám jdu pochlubit s docela slušným jídelníčkem :) teda pro mě je úúžasnej po dlouhé době, kdy jsem se konečně nepřejedla.

s: trošku brusinek
s: x
o: brokolice na páře + brambor + sýrová omáčka
s: kaiserka se šunkou, tatranka
v: jogurt meruňka, hruška
pití: celý den se prolejvám brusinkovým čajem, šťávou z brusinek (100%) a vodou
kcal: 1400

Poslední dva dny piju tak 2l za den, normálně piju tak jeden hrnek kafe a třeba si sem tam usrknu vody. Celou dobu vím, že to není správné a viděla jsem, že moje moč vždy byla úplně žlutá a docela hustá a ne průzračná. Nerozhodný ale nijak jsem to nehrotila, až teď kdy mě zastihl zánět močáku. Myslím si, že právě proto, že skoro vůbec nepiju (tím se bakterie v močaku množí víc) a za další prochladnutím, protože jak si tady neustále stežuji na zimu, tak asi jsem divná, ale ať si obleču co si obleču, tak jsem většinou dost prokřehlá a promrzlá.
S tou brokolicí jsem si udělala fakt radost Smějící se já ji doteď dělala asi 2x a to jsem ji vařila no a dnes jsem ji udělala na páře (po tom co jsem prostudovala v čem a jak :DDD) a překvapilo mě jak je to rychlé :)

Nevím proč, ale nejde mi sem vložit fotka tý úžasný brokolice -_- když už to konečně vyfotím...

Žiju

21. března 2018 v 18:03 Deník
Ahojky :)
Přijdu si dost neaktivní, vůbec ne tak aktivní jak bych chtěla :( chtěla bych sem přidávat každý den povedené jídelníčky jako máte vy..strašně ráda čtu vaše články a jídelníčky, jste mi velkou motivací :) já si vždy naplánuju super jídelák, ale u nás doma se nedá dodržet. Taky v každé volné chvíli se zabavím jídlem než čimkoli jiným...-_-
Snad mě přicházející jaro nabudí.

Lepší

18. března 2018 v 19:37 Deník
Dnes ani nevím co psát, jídelníčky stále hrůza..přítel si ze mě dělá legraci, že mám kombajn (zadek) :D pak mi zase říká, že jsem hubená. Pak mi zase řekne, že je to pořádnej zadek tak jak to má být, což spíš zase beru z legrace, ale sama cítím, že to není ono. Docela mě to motivuje hlídat se.
Psychicky je to lepší Usmívající se fakt jsem myslela, že už se zblázním minulý týden. Ty myšlenky jsem měla celé dny, nekvalitní spánek, zdálo se mi tolik kravin. Teď mám zase tu divnou depka náladu, kdy se mi nic nechce. Jen bych ležela vedle přítele a mazlila se, protože tak je mi nejlíp. To počasí mi taky nedodává. Fakt mě vytáčí už jen to odporný počasí, kdy člověk neví jak by se oblek, protože mrzne tak i tak. Nechce se mi ani do školy, ani se učit, ani spát, ani vstávat :D úplně ztrácím chuť do života, přitom nemám důvod. Třeba je to tou nesprávnou nevyváženou stravou a nedostatkem pohybu.


Psychika

11. března 2018 v 20:33 Deník
Nevím kde začít. Tenhle blog je o hubnutí, ale moc se tomu nevěnuju, protože mám problémy s něčím jiným co mě celkově ovlivňuje. Poruchy příjmu potravy mám už několik let, momentálně se spíš přejídám a nemůžu najít zlatou střední cestu. Ale to není vše. Nejspíš mám obsedantně komp. poruchu. Trpím sama se svými neodbytnými myšlenkami už nějakou dobu a je to horší a horší a tak jsem hledala až jsem dohledala. Tím se vysvětlují mé strašné výkyvy nálad, to že nemůžu odejít z domu, protože ikdyž jsem 5 minut koukala na sporák, že je opravdu vyplý tak mám pocit, že je zaplý. Moje přehánění, v poslední době mi i přijde, že pomalu každý chlap na ulici na mě čumí jak nějakej slizák a navazují oční kontakt :D -_- taková ta nechuť do života. A proto ani nedokážu hubnout, protože mě pořád ovládají strašné myšlenky a já se nedokážu donutit ke cvičení, protože se stejně zastavím, koukám do blba a přemýšlím nad absurdníma věcma. Momentálně mám pocit, že můj přítel chce mojí ségru. Už mě to úplně užírá a myslím na to snad nonstop. Ale nedokážu si s ním o tom promluvit, protože by si o mě myslel, že jsem blázen. Nebo se bojím, že k nám přijede moje hrozná sestřenice s tetou, protože na tom finančně někdy nebývají nejlíp a ta sestřenice je odmala nevychovaná takže by mi tu "moje království" zničila a zničila mi celý život. Jediné pozitivní je to, že dokážu myslet pozitivně a už ne tak negativně a už si tolik nestežuju. Strašně bych chtěla umět žít jako dřív Plačící prostě nic nehrotit, normálně žít a nepřemýšlet nad kravinama. Fakt mě to užírá a nevím jak dlouho to ještě vydržím. Nebo se strašně bojím, že přijdu o někoho z rodiny, prostě o někoho na kom mi moc záleží. Nedokážu zatím tohle nikomu z rodiny říct. Pořád věřím, že to přejde, ale je to čím dál horší. Další věc je ta, že u taťky v paneláku jednou hořelo, jelikož nějaká paní nad nima netípla cigaretu a já se tam bojím od té doby přespávat.
Myslím si, že v tomhle hraje roli genetika, jelikož mamka bere léky na psychiku a také na tom nebyla jeden čas dobře.
Všeho si strašně vážím, protože nikdy člověk neví, kdy o to přijde. Taky nedokážu udržet pozornost, z žádné přednášky ve škole si nic nevezmu, protože prostě nedokážu takovou dobu vnímat. Nevím co mám dělat Křičící

Tipy na jídla

4. března 2018 v 20:34 Deník
Nevím jak to máte vy, ale já si vždy určím jedlo hlavní jídlo dne a to jím třeba i k obědu i k večeři. Mám ráda bezmasá jídla. Tady je pár tipů co si dobrého připravit:

Jarní závitky
Krabí salát
Džuveč
Brambory se špenátem
Těstovinový salát z tuňáka
Brambory po švýcarsku
Salát z cizrny
Kuskus se zeleninou
Rýže se zeleninou
Rybí prsty
Zelné, brokkolicové, kapustové nebo květákové karbanátky
Fazole
Polévky

Jaké jsou vaše oblíbená jídla? :) Budu ráda za nové tipy.

Záchvatovité přejídání

2. března 2018 v 20:24 Deník
Tento blog má být o hubnutí. o které se snažím, ale místo toho trpím zase poslední cca půl rok v přejídání. Nemůžu se toho zbavit. Jsem otrok jídla. Rozpačitý Chci jíst zdravě, nechci své tělo tímhle neustále zatěžovat. Chci, aby mi bylo dobře z toho co sním a aby jídlo nebylo mou závislostí. Řeším jím všechno. Stres, smutek, nudu...Nemůžu se zastavit. Vím, že z toho budu mít výčitky a měla bych jít dělat něco jiného, ale prostě to nejde. Jídlo by mělo být pro tělo přínosem, něco užitečného mu dát. Já naopak své tělo hodně zatěžuju těma hnusama co většinou jím. Asi si mě představujete jako nějakou bečku :D to zas ne, mám cca 52kg (neodvážím se teď stoupnout na váhu, ale minulý týden tam bylo ještě 50kg). Ale vidím to na sobě, není to co to bývalo. Já nechci být tlustá!
Spoléhám se na to, že se blíží jaro a hezké počasí mě zase namotivuje.
Dřív jsem tím hunutím žila, moc mě to bavilo se hlídat a cvičit, ale teď?? Křičící Také je to tím, že mě spoustu věcí rozptyluje. Dřív jsem brala jako svůj svět to hubnutí a cvičení a školu jako povinnost, kterou si odbydu a pak mám zase ten svůj svět. Ale od střední mě ta škola začla dost ovlivňovat - dojíždění, hodně učení, učitelé na nás víc dohlíželi...teď jsem na vysoké, ale mám to stejné. Nedokážu se těšit na to, že až přijdu po celém dni ve škole v 8 večer domu, že si ještě zacvičím....ne, radši se přejím a jdu spát. A takhle to jde pořád dokola. Zase když mám volno a jsem doma, tak se nudím, protože nic nedělám tak zase z nudy jím. Křičící
Nechci svoje tělo pořád takhle týrat. Nejřív jsem ho pár let mučila hladověním a podváhou - to se na mě podepsalo v hodně směrech (arytmie, omdlévání, nízký krevní tlak, bledost, ztráta menzes, nedostatek krvinek) no a teď přesný opak.
Moc se těším na jaro. Musím se zase do toho nějak dostat. Překonat sama sebe.
Jednu chvíli mi pomáhalo jíst každé 2 hodiny asi 100kcal. Na tomhle obrázu mě zarazilo to o kaloriích, já se snažím vždy při "hubnutí" jíst max do 1000kcal a tady je, že je lepší jíst 1350 a víc :O