Duben 2018

Nedá mi to pokoj

26. dubna 2018 v 19:10 Deník
Ahojky, moc vám děkuju za všechny komentáře ♥, ikdyž se to netýká hubnutí. Tak ráda bych se tomu zase věnovala na plno. V posledním článku jsem psala tak optimisticky a myslela jsem, že už jsem se překonala, ale je to tu zase. Ty debilní myšlenky, jen co vstanu už na to myslím, "co kdyby". Už ani na praxi se nedokážu soustředit, nemluvím skoro vůbec s rodiči, protože jsem otrávená a zavřená v tom svým světě. Nemám náladu s nikým mluvit. Začínám to cítit i na těle. Zase mě bolí hlava, mám křeče v nohou - což nechápu, bolí mě zase záda, jsem chvilkama docela mimo a taková otupělá. Prostě se momentálně bojím, že mě někdy podvede (ikdyž si říkám, že on takový není, ale kdyby byl někde opilý a nějaká krasavice by ho zatáhla někam..tak pochybuju, že by řekl: nemůžu mám přítelkyni, asi tak jako každý chlap, protože chlapy tomuhle neodolají) a strašně by mi tím ublížil, vím že bych se fakt trápila a i kdybych mu odpustila, tak už to nebude jako předtím a asi bych k němu spíš cítila odpor. Musela bych začít od znova, nový život a to prostě nechci. Víte co je paradox? Teda myslím, že se tomu tak říká :DD že přesně před rokem mi začly myšlenky na to, že bych si chtěla užívat, myslím, že jsem to na minulém blogu (který mi v zimě smazali) i psala. Ale vždy jsem tu psala, že nechci ani za nic o přítele přijít a jen jsem čekala, až mě ty "choutky" přejdou :D přešly, teď mám naopak takový strach o přítele až z toho šílím :D Křičící Asi se vám ozvu, až se někam pohnu, až tohle období přejde...nebudu tady pořád dokola psát o svých depkách. Jídeláky držím přibližně do 1500kcal, ale není to to co si představuju, proto je sem ani nepíšu, nelíbí se mi.
Uklidňuju se tím, že s tímhle rizikem je ve vztahu každý a každého to může potkat, každého to zasáhne, nečeká to a bolí ho to. Ale musí to nějak přežít a jít dál.
Víte co je další paradox? :D že jsem chtěla jít studovat psychologii :DDD já sama psycho, bych léčila někoho, kdo je na tom podobně..haha, ještě mě v tom rodiče podporovali - neví o mých myšlenkách, ale vidí, že jsem pořád zavřená v pokoji a unavená a moc se nebavím..

Shrnutí strachu

24. dubna 2018 v 18:10 Deník
Ahojky :)
Dnes mám pocit, že se dobírám nějakého ukončení dosavadního týrání sama sebe. O problémech, které byly u nás doma před 4-5 lety a poznamenaly mě přejídáním a neustálými strachy, jsem psala už na blogu, který mi byl smazán. Už se nechci přejídat, prostě to už nechci dělat UŽ NEMÁM TU POTŘEBU! To je takový vysvobozenííí! Jen doufám, že se to už nikdy nevrátí Křičící dnešní jídelák:
s: takový ten polystyren - jedno kolečko :D
s: kaiserka se sýrem
o: vanilkový koktejl
s: rýže + kuřecí nudličky s nivou a pórkem
v: x
pití: magnesium (tabletka) rozpuštěné ve vodě, 300ml vody, kapučíno
kcal: 900
Dokonce jsem si i zacvičila, sice páté přes deváté, ale hlavně, že jsem měla nějaký pohyb :)

STRACH ZE ŽIVOTA
Tuhle kapitolu musím ukončit! Já vím, máte mě za blázínka, který řeší kraviny a vůbec se vám nedivím. Vím, že nejsem normální, ale na druhou stranu se snažím myslet pozitivně, čtu psychologické knížky a snažím se nedopadnout jako moje mamka :) jo, mám to v genech očividně po ní, ale já to zvládnu. Nehodlám se utrápit a ničit si každý den zbytečnýma myšlenkama "co když". Všechny ty strachy, na které jsem myslela od rána do večera v kuse několik dní, jsem tak nějak uzavřela, stejně to neovlivním. Ať se stane co se stane, vždy si zachovej chladnou hlavu, pozitivní přístup a optimisticky se k tomu postav. Už nikdy nechci být tak na dně, jako když byly doma ty problémy. Nesmím si to tak brát a jde jen o to, jaký postoj k dané životní situaci zaujmu. Vše se dá řešit v klidu. Vše se děje z nějakého důvodu, je to osud. Neovlivním co se stane a i kdyby se stalo to, čeho se bojím, tak ať si teď promýšlím den co den, jak se budu chovat, tak v té situaci bych se stejně chovala jinak. Nevíš co se stane a neovlivníš to. Musíš hrát s kartama, které ti život naloží.

Vyprazdňování

22. dubna 2018 v 19:04
Mám tu "intimní" téma Rozpačitý Smějící se asi už jsem tady psala, že pokud jsem o víkendech s přítelem tak si prostě na wc nedojdu ani kdybych měla prasknout. Proto vždycky než tam jedu se snažím moc nejíst, na wc jdu ráno třeba 3x a tam se snažím taky vyhnout čemu můžu. Ovšem tenhle víkend jsem fakt myslela, že mi praskne břicho a povezou mě Mlčící do 2 do rána jsem trpěla, neustále se mi v břiše ozývaly rány, měla jsem křeče, nevěděla jsem jak si lehnout abych si ulevila, zadržovala jsem to, snažila jsem se nespat abych to "udržela" :D protože asi víte, že když člověk usne tak to z něj jde samo jak je uvolněný. Jako po chvilkách jsem slabě usínala tak doufám, že přítel případně nic neslyšel -_- :D je mi blbý tu o tom psát, ale chci vědět, jestli to máte některá taky? Já si myslím, že tyhle problémy mám z těch mých 7 letých PPP. Doplácím na to. Chodím doma na wc docela často, ostatní jdou 1 denně a já třeba 3x i víckrát a pak právě když jsem pryč na noc, tak to je hrůza. Nedojdu si ani před rodičema, proto se nutím si dojít než přijdou z práce abych pak nemusela před nima a nebo vstávám dřív než oni abych si došla v klidu.
Určitě mi budete psát ať si prostě dojdu když potřebuju, jenže já před ním fakt nemůžu. Bojím se, že to uslyší nebo tam budu moc dlouho Rozpačitý a nedokážu mu říct: chvilku počkej, jdu...:D nemůžu jít ani když přítel usne, protože vždy když vstanu z postele tak o tom ví, vzbudí ho to a když ne tohle tak otevření dvěří. Když jsme spolu tak jsme spolu opravdu v kuse celý víkend, takže o tom bude vědět tak i tak a mě je to prostě blbý :(
Lidé trpící nepravidelnou stolicí si nejčastěji stěžují na bolest hlavy, špatnou náladu, bolesti břicha, křeče či nechuť vídat se s ostatními lidmi - přesně to mám -_-

Nevěra

18. dubna 2018 v 15:58 Deník
Ahojky :)
Doporučujete mi psychologa, já bych si ho doporučila taky :D víte jak jsem psala včera nebo kdy to bylo o těch myšlenkách o nevěře - co kdyby někdy...tak dnes nad tím uvažuju celý den...odpustili byste vy nevěru? Já dospěla k názoru, že pokud by to udělal např. v opilosti a bylo by to jen 1 tak mooožná odpustím, s tím že bych si ale také užila s jiným (když může on proč ne já :D), kdyby mě podváděl opakovaně tak konec, bez váhání...Došlo mi, proč nad tím tak přemýšlím, protože se zase bojím bolesti, strašně by mi tím ublížil a i kdybych mu odpustila tak by to už nikdy nebylo ono, spíš by se mi hnusil a stejně bych se s ním rozešla. Nebo mít volný vztah, kdy by jsme si oba užili s někým jiným když bychom chtěli, ale to je spíš ve filmech...:D
Dnešní jídelák:
s: jogurt Olmíci
s: větší vicezrnný rohlík namazaný žervé
o: x
s: zapečené těstoviny
v: řepa
kcal: 1000

Hlavně se z toho nepo...

16. dubna 2018 v 18:01 Deník
Pro ty, které stihly vidět fotky mé postavy - moc vám děkuju za komentáře :)*
Mám tady další psycho článek :D
Od tohodle jara mě trápí otravné neústupné myšlenky. Neustále se něčeho bojím, hlavně budoucnosti a stále přemýšlím co teď mohu ovlivnit abych si zajistila lepší budoucnost a vyhla se nějakému neštěstí. Asi jsem vám říkala o tom požáru stánku co jsem viděla a doteď každý den plánuji co bych dělala kdyby nám vše shořelo...-_- zabývám se opravdu takovouhle věcí, kterou teď vůůbec řešit nemusím. Musím žít PŘÍTOMNOSTÍ! Vždyť nevím co bude za rok...za další se hrozně bojím o přítele, strašně mi na něm záleží nevím co bych bez něj dělala. No a od včerejšího večera + celý dnešek přemýšlím nad tím co kdyby mě podvedl, jak bych to vzala. Křičící ať už ta moje blbá hlava dá pokoj! Mě to tak unavuje a nedokážu se soustředit na nic jiného. Furt mám z něčeho strach a tak si to odůvodňuju, že pokud se stane tohle, tak to není vlastně tak strašný a když se stane tamto, tak to taky zvládnu.. Nechci se vymlouvat, nikdy jsem netušila jak psychika dokáže ovlivnit člověka, ale prostě vinu za přejídání dávám tomuhle. Nejsem schpná se učit, protože nedokážu vypnout ty svoje strachy a blbý myšlenky a je mi někdy fakt špatně z toho jak pořád přemýšlím a neustále se bojím. Jediné co mě trochu uklidňuje je to jídlo a opravdu nejsem schopná nic dělat. Zhoršuje se to a strašně mi to ovlivňuje život. Pořád věřím, že to sama zvládnu, prostě na to nemysli ne?...jenže to momentálně nejde, nemůžu to zastavit. Musím si tu myšlenku několikrát opakovat a řešit, pořád dokola.
Dnes nám začla praxe, chtělo se mi brečet štěstím když nás tam představovali jako bakaláře ♥ jsem strašně vděčná, že jsem se na tento obor dostala, hrozně jsem to chtěla a jsem fakt nadšená :) úplně jsem to hltala. Kort po střední škole, kde to pro mě bylo příšerný a ta praxe?! Hrůza...
Přídávám ukázky dobrůtek co si tak průběžně fotím S vyplazeným jazykem



Psychika mě ničí

11. dubna 2018 v 19:23 Deník
Všem vám moooc děkuju za přání k narozeninám ♥ Cítím se hůř a hůř Rozpačitý neustále mě sžírají negativní myšlenky. Například minulý týden jsme viděli hořet stánek s občerstvením a od té doby se hrozně bojím, co kdyby hořelo u nás v baráku a o vše jsme přišli a už druhý den přemýšlím nad tím, co bych dělala. Úplně mě to užírá a unavuje, ale ty myšlenky nejdou zastavit. Nejsem schopná se soustředit na učení a za měsíc je zkouškové. Křičící Za další mám takové blbé (absurdní) tušení o příteli..je mi i blbý to sem psát, protože je to fakt docela kravina, ale také nad tím už dlouho přemýšlím a říkám si, jestli to tak fakt je a někdy se to potvrdí, tak to chci vědet teď hned. Protože toho mám plnou hlavu, už mi z toho hrabe a tím jak ho víc a víc podezírám a v hlavě se mi tvoří (snad jen) bludy, tak nemám chuť mu ani psát, protože prostě...nevíte co se mi v tý hlavě odehrává Plačící ale já si myslím, že to je fakt jen nějaký výplod mojí blbý hlavy a není to tak. Mám to po mamce. Ta podezírala taťku neustále a nesměl se ani otočit za ženskou a její přítel se ani nesmí rozhlednout v autě jestli něco nejede, protože mamka hned říká že čumí po ženských :D :D přijde mi to vtipný, ale je to smutný :D :/ no a já mám zase pocit, že můj přítel chce mojí těhotnou ségru. Jezdíme na společné dovolené, její manžel je přítelovo bratr, jsme takový propojený :D a ona byla vždycky ta hezčí, milejší, příjemnější...a já si přijdu jako ta navíc, jako kdyby se mnou přítel byl jen aby někoho měl a kdyby mohl, tak je radši s ní Rozpačitý na druhou stranu vidím, že mají normální přátelský vztah, ale chvilkama mi to přijde..až moc. Ale to je právě asi tím, že mi na něm záleží a jsem jako mamka -_- že ve všem hned vidím bůhví co...nechci taková být. Jsem každý den unavená ikdyž spím 10 hodin jak zabitá. Jediné rozptýlení jsou holky ve škole a s těma když se dáme do řeči a na chvíli vypnu tak je mi tak kráásně jak nemyslím. Všechno je teď takový jiný, tím jak mám v hlavě nepořádek a mám úplně jiné myšlení a vnímání všeho. Furt se něčeho bojím a řeším co bude když se stane tohle a tamto...

20 YO

6. dubna 2018 v 21:13 Deník
Holky jsem zase tak dojatá. Je mi 20 a nechci to slavit, protože na sezení na zahrádce to ještě není a slavit to doma nebo v hospodě mě nebaví a tak jsem teď poseděla s rodiči, popřáli mi a zítra mám být s přítelem. Takhle mi to naprosto vyhovuje. Snědla jsem 2 kusy medovníku, který jsem chtěla a miluju ho! Asi zítra s přítelem večer někam zajdeme zapařit, pozvu i kámošky a bude to Smějící se mě dojalo to přání k narozeninám, na kterém je 20 a krásná kytka ♥ já vůbec nic neplánovala na narozky, ani bych pomalu nevěděla, že je mám, ale teď mi to rodiče tak hezky připomněli :) Strašně si jich vážím, jsou nejlepší. Zase to prostě moc prožívám, chce se mi brečet. Jsem tak šťastná z takových maličkostí. Nepotřebuju žádnou oslavu, jen být s rodinou a to že si na mě vzpomněli a slaví to se mnou :) vždy jsem to brala jako samozřejmost Plačící teď si toho strašně vážím.
Jinak ohledně hubnutí, jak mi došlo :DD, že už mi je 20, tak bych se chtěla právě od těch sladkých kulatých 20 začít prát s tím stravováním a přestat se přejídat, jíst normálně...vždyť víte.

3.4.2018

3. dubna 2018 v 20:22 Deník
Nechci vám tu nějak "brečet" a stěžovat si, ale jen říct, že dnešní příjem byl asi 1000kcal, takže BOTD samozřejmě nic...navíc za dnešek mám toho dost, od půl 6 do 19:00 celý den pryč. Spala jsem na nic, protože jsem věděla, že budu vstávat brzo a přišlo mi, že ani nemá cenu jít spát na 7 hodin. To je pro mě nic, sotva usnu tak hned vstávám. Takže jsem se v noci budila stále s tím pocitem, že už každou chvilkou bude zvonit budík. A za další se mi zase zdály takový hovadiny -_- . Je to docela únavný, když se mi každý den zdají hodně živé sny. Člověk má pocit, jakoby v noci žil druhý život a vůbec si neodpočinul.
Jediné plus je to, že se v posledních dnech skoro vůbec nepřejídám :)
Zítra se neozvu, zase budu celý den v tahu. Možná vás aspoň oběhnu ♥ teď si ale půjdu konečně lehnout.

BOTD

2. dubna 2018 v 17:44 Deník
Tak na dietu jsem ještě neměla možnost naject, jelikož zrovna začly svátky, víkend...o volnu bývám s přítelem, takže jídeláky mám takové, že než k němu jedu tak nic nejím, pak u nich mám až večeři, ale zato druhý den do mě nacpou polévku a mega (nezdravý) oběd, porce fakt jak pro chlapa :D já vím, myslí to dobře, chtějí mi dopřát a ještě k tomu ví, že se snažím furt hubnout a nějak se hlídám takže mě docela vykrmujou. Takže dietu zkusím od zítra :) ty víkendy budu dále dělat tak, že před odjezdem nebudu jíst a ten druhý den prostě sním co mi dají a pokusím se do večera pak doma skoro nic nejíst.
Jsem na to zvědavá. Jinak..dneska je krááásně ♥