Naplánovaný život

8. června 2018 v 20:33 | Sim |  Deník
Tak se zase ozývám :) se sportováním jsem se docela pohla! Vidím na svém těle, jak se pomalu, ale jistě zpevňuje a přijde mi, že začínám mít štíhlejší nohy :) s tím během pomaličku začínám, ale dávám ze začátku přednost rychlé chůzi. Včera jsem ani nejela MHD a šla jsem asi půl hodiny pěšky. Nohy mě bolely a druhý den když jsem zase šla asi 20 minut tak jsem byla unavená :D vůbec nejsem zvyklá. Jinak byla jsem na bruslích a během 1hodiny se mi vypálily na zádech ramínka od podprdy :D
K nadpisu...strašně mě mrzí, že jsem na rodiče taková zlá, otrávená, ani se na ně nedokážu usmát, nevím proč. Miluju je. Jsem prostě pořád otrávená, mrzutá, bez nálady a nedokážu se přetvařovat. Prostě to dávám najevo. Je to kvůli těm mým neustálým pesimistickým myšlenkám "co když" a vždy když se mi zase nějaká vynoří v lavě tak se uzavřu a nastane špatná nálada. Protože se opravdu bojím, co když se to něco stane a naruší mi to moje plány? Mám vše naplánované - maturitu mám, takže teď vysoká (jsem v prváku), po ní mám v plánu cestovat, děti? asi nebudu chtít nikdy. Chtěla bych možná pak studovat ještě dál pokud na to budu mít. A samozřejmě si přeju prožít celý život s miláčkem, jenže právě ty moje neustálý negativní myšlenky mě rozčilujou a bojím se, že se fakt stanou a tím by se to pokazilo. Měla bych se naučit přijímat věci tak jak přijdou a žít přítomností a to je právě ten muj nekonečnej problém! To já právě neumím -_- Proto jsem furt nepříjemná na ostatní, protože jsem stále uzavřená v tom svým světě negativních myšlenek a nedokážu je zastavit. Ikdyž vím, že jsou zbytečné a nikdy nevíš co přijde, tak se jim neubráním.
Jinak váha stále 49kg. Také s přejídáním pomalu ale jistě končím :)
Mamky přítel mě "pochválil" (já to jako pochvalu beru) tím, že mi řekl, že vypadám jako anorektička :D "podívej se na ty ručičky, ten propadlý obličej" (mě to tak nepřijde) a dnes opět zahlásil: ty jsi bledá, hubená, tebe se člověk bojí dotknout :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hanka Hanka | Web | 9. června 2018 v 10:55 | Reagovat

Achjo, vždycky se může něco stát, proto se musíme těšit a radovat z okamžiku. Musíš s tím začít něco dělart,když máš tyhle stavy, zaměstnej se něčím, co máš ráda nebo se hýbej, jsi mladá holka kurňa :-|

A s tou váhou se nedivim,kolik měříš? Většině lidí se to co se líbí nám nelíbí, ale salám, kdo by to bral vážně ;-)  :-D

2 Kara Kara | Web | 10. června 2018 v 15:05 | Reagovat

Když by se něco mělo stát, tak se to stejně prostě stane a ti s tím nic nenaděláš. Takže nemá cenu to řešit ani teď ani jindy)

Jinak je skvělý jak se začínáš hýbat, určitě pokračuj - nejenom kvůli štíhlejším a pevnějším nohou ale prostě kvůli fyzičce ;)

3 Charlie Charlie | Web | 10. června 2018 v 17:34 | Reagovat

Špatný věci se stávaj a někdy je prostě nemůžeme ovlivnit, každopádně nenapadlo tě, že ty myšlenky máš právě kvůli nedostatku jídla? Nechci být útočná nebo tak. A taky jsem za ty roky zjistila, že "vypadáš jako anorektička" není pochvala, ale dost často zhnusení nad nezdravě vypadající postavou.

4 bomb it 7 bomb it 7 | E-mail | Web | 26. června 2018 v 5:03 | Reagovat

Everything that is shared here is very interesting

5 windows product key windows product key | E-mail | Web | 2. července 2018 v 5:57 | Reagovat

I read some articles on this site and I think your blog is really interesting and has great information. Thank you for your sharing.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama