Září 2018

Kynu

29. září 2018 v 21:28 | Sim |  Deník
Ahojky :) jste tu ještě někdo? :/ dlouho jsem se neozvala. Přibrala jsem. Ten důvod toho všeho je to, že se utápím v myšlenkách, zhoršuje se to, nenechá mě to normálně žít. Nedokážu se namotivovat a myslet na správnou stravu a cvičení. Jen přežívám a přemýšlím, co když se stane tohle a co když tamto. Stále si plánuju budoucnost a nežiju přítomností. Furt přemýšlím, jestli teď něco nemůžu změnit, zavčasu. Od pondělí mi začíná škola a já se na to vůbec necítím, jsem zvědavá, jak se budu soustředit když se mi to stále zhoršuje. Zamračený
Přibírám nejvíc na zadku a stehnech, ze všeho co sním nebo vypiju mám břicho jak balon, mám příšernou pleť, vůbec se necítím zdravě, vitálně, plná energie jsem nebyla ani nepamatuju. Jenže problém je, že už ani spát mi v poslední době nejde a někdy mě to ani nebaví. Prostě nejsem v klidu, jsem v neustálěm stresu a dělám si to sama. A to ještě pomíjím problémy u obou rodičů, protože ty moje myšlenky mě zaměstnávají a trápí ze všeho nejvíc. Možná kdybych byla normální jako dřív, tak byh se spíš trápila tím, co se děje doma a co u táty. Chvilkama si tak říkám: je mi 20 a už mi to všechno stačí, nevím jestli chci poznat něco víc. Bojím se. Už teď mi přijde, že tu jsem dlouho a trápím se víc a víc. Ty 3 měsíce prázdnin utekly strašně rychle a já si z toho nic neužila, byla jsem jen zahloubaná ve svým světě.
Zpátky k tomu stravování. Nechci už žádné hladovění, ani to nemusí být do 800kcal, chtěla bych hlavně hodně pít, nepřejídat se a jíst co nejvíc zdravě. Hlavně do sebe cpát potravou vitamíny a minerály, podporovat imunitu.
Já vím, že pokud chci být zdravá, musím být i psychicky v pořádku, ale je to strašně těžký :( já prostě mám furt nějaký strachy a tím, že na to myslím a plánuju si co bych dělala, se uklidňuju (trošku). Protože pokud něco přijde, něco vážného a nečekaně, tak já se zhroutím, já to vím. Jsem strašná cíťa.